FOTOPROJEKT IZRAEL

V několika fotografiích si můžete prohlédnout klíčová místa v Izraeli. Na jedné straně turistické městečko Akko, na straně druhé místa s historií - Jeruzalém, Nazareth, pramen Jordánu, Masadu a mnohá jiná. Mezi místa, která ohromí pak rovněž může patřit třeba oblast Mrtvého moře, Rudého moře nebo pouště a života v ní.

Soubor fotografií byl vystavován v pražské kavárně Sicily Café [Senovážné nám. 2, Praha 1].

Fotografie jsou ve formátu A1 nebo A2. Budete-li mít zájem projekt IZRAEL vystavovat, ozvěte se - info@romanblinka.cz nebo telefonem na 605 745 160.

Fotografie jsou prodejní. Máte-li o některou z fotografií zájem, ozvěte se:

A1 ... 2 000 Kč (cena zahrnuje: tisk fotografie, podlep plastovou deskou, laminaci)

A2 ... 1 200 Kč (cena zahrnuje: tisk fotografie, podlep plastovou deskou, laminaci)

Kromě tržišť plných čerstvé zeleniny, ovoce, a typicky izraelských korálků, můžete v malebném středověkém městečku narazit  třeba i na tento maják.

Nedaleko hlavní třídy plné obchodů, se můžete usadit na pláž a alespoň chvíli pozorovat rybáře.

Nevelké město u Galilejského jezera v mnohém může překvapit. Uvidíte tu ulice evropského typu stejně tak jako ulice, které vás něčím osloví. Já se nechal unést nápisem firmy Kodak, která na globálním trhu s fotografiemi působí už od roku 1881.

Od Galilejského jezera je to jen kousíček k pramenu Jordánu. K pramenu, který údajně léčí, alespoň podle někoho. Pokud léčebné však účinky nemá, má v sobě minimálně kouzlo dočista jiné krajiny. Nemáte pocit, že jste v Izraeli. Kromě těch, kteří doufají v uzdravení, tu potkáte třeba vodáky nebo také vydry či sumce.

A když se nabažíte Jordánu, můžete se kochat datlovým hájem. Procházka ním je doslova pohlazením na duši. Všimněte si, dvě naprosto odlišné krajiny zhruba 100 metrů od sebe. To musíte vidět.

Starosti stranou. Láhev vína, dobrý sýr a pár přátel sebou. Večer jak má být. A je vlastně dobře, že si západ slunce můžete stejně dobře užít na Lipně, v Chorvatsku nebo v Izraeli.

Je dobré si město prohlédnout ze všech stran, i přímořské Akko není jen trh, maják či rybáři. Toto malebné město sebou přináší i rozpadající se architekturu, která dle místních popisek sebou přináší i nebezpečí smrti. Nepodařilo se mi však zjistit, zda-li smrt číhá v elektrickém vedení vedeném dosti provizorně nebo v samotné technologii staveb, které očividně co chvíli spadnou.

V Izraeli se jednoznačně vyplatí půjčit si auto. I v případě, že jste chodiví. Vyšplhat se na kopec v šedesáti stupních nad nulou dokáže vskutku jen málokdo. Takže vítězí auto a klimatizace. Během krátké chvíle můžete prohlédnout například mangový háj, místní hrad či se jen tak pozastavit a podívat se do kraje. V povzdálí se rýsují okraje Jordánska.

Klasická Tržnice v šest večer. Po koření, ovoci, korálkách ani stopy. Na další den tu osaměle vyčkává jen krabice od coca-coly a pár nevzhledných krabic a igelitek.

Tady k tomu kdysi prý tenkrát došlo. Marie by asi vzpomínala jinak.

Vzpomínáte si na Amélii? Jak ráda ponořovala ruku do zelené čočky? Tady můžete zkusit ponořit ruku do korálků...

Při bezpečnostní prohlídce při vstupu si nezapomeňte pas a pistoli odložte doma. Jinak vás sem nepustí. Představte si, že jeden turista si vzal pistoli sebou a divil se, že jej vrátili zpět. Také si vezměte dlouhé kalhoty nebo počítejte s útratou za šátek, který vám zahalí nohy. Ale stojí to za to.

Do mešity vás bohužel nepustí. Bezvěrec je prostě bezvěrec. Ale vlastně stojí za to i z venku zažít si pocit z orientu.

Olivový háj. Stíny olivových stromů. Nikde nikdo. I to je Jeruzalém.

Olivová hora. Jerusalémské pohřebiště. Všimněte si, prosím, kromě zapadajícího slunce i výhledu na Staré Město a v něm kupoli Skalního chrámu.

Alespoň pro mě nejkrásnější část z cesty Izraelem. Někdo možná řekne severočeská uhelná pánev. Ale cesta k Mrtvému moři ukáže takovou krajinu, která vás zastaví.

Cesta skoro měsíční krajinou pokračuje. Blížíme se k nejnižšímu bodu na Zemi.

Upravené ženy v Mrtvém moři. Atmosféra jak z titulní strany periodika šedesátých let. K tomu si představte slunce, šedesát dva stupňů vzduch a vodu třicet osm stupňů. K tomu přidejte informaci, že ve vodě je třicet procent soli a už je vám jasné, proč se vyplatí ve vodě ležet nebo polosedět.

Až budete mít dost měsíční krajiny, můžete se stavit třeba na velbloudí farmě. Za pár korun tak z hřbetu velblouda můžete prožít jedinečný pocit karavany jedoucí pouští. Až budete slézat, vyplatí se koukat pod nohy, krajina jest plná pouštních hadů, ba do konce hrozí i šlápnutí smrtelně jedovatého na štíra!

Ve mě cesta pouští a konkrétně pak tento záběr vyvolal vzpomínky na knížku o Malém princi.

Doslovný překlad znamená pevnost. Buď pěšky nebo lanovkou můžete vystoupat do této středověké pevnosti na pokraji Judské pouště. Masada se kdysi stala posledním místem odporu proti Římanům. Kromě různých maket nelze opomenout neuvěřitelné výhledy.

Pro někoho usychající strom. Pro někoho strom a ostnatý drát. Pro někoho strom jako symbol stáří a zkušenosti. Jaká je vaše interpretace?

Víte, proč je Mrtvé moře mrtvé? Věřím rovněž tomu, že biologové a geografové kroutí hlavou a otázkou pohrdají. Věřím tomu, že většina populace neví. Takže mrtvé moře je mrtvé proto, že v něm nic nežije. Ale abstrahujete-li od této informace, tak vizuálně se jedná o poměrně hezkou kombinaci barev.

Rudé moře je nejseverněji položené korálové moře. Být tu je nádhera. Plavete a máte pocit, že jste v akváriu. Mihotání barev. Je dobré vědět, že poměrně hodně plovoucí zvěře může býti životu nebezpečné, proto bych doporučoval alespoň pár rad od někoho, kdo se vyzná. Jinak v pozadí se opět rýsuje Jordánsko. A dobré je rovněž připomenout, že nedaleko je Egypt.

Odpadky všude, to jsou palestinské osady. Kromě toho to však jsou i vyhlublí velbloudi a industriál.

Další den na pláži za vámi. Slunce už je pryč a pláž se pomalu obléká do večerního.

Je tu  mezinárodní letiště, takže se tu v zásadě musíte zastavit. Nic moc. Prostě město. Stavby alá funkcionalismus (bauhaus) jsou utopeny pod tíhou "nové" zástavby. Za jeden z mála kladů spatřuji to, že v noci se zde potkáte se sedmadvaceti stupni, což u nás bývá skoro vrcholem léta...